Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrací získáte výhody:

Přednostní nákup vstupenek
Výběr nejlepšího místa v sále
Možnost rezervace vstupenek

Obnova hesla

Pro obnovení hesla zadejte svůj email.

O Besedě

Měšťanské beseda, překrásná novorenesanční budova se secesní výzdobou, je už přes 100 let živým centrem kultury v Plzni. Postavit ji nechal plzeňský spolek měšťanů v roce 1901, aby se rázem stala srdcem kulturního a společenského života ve městě.

Místo pro kulturu i společenské akce

 
Po rozsáhlé rekonstrukci dokončené v roce 2005 nabízí Měšťanská beseda nejreprezentativnější prostory ve městě pro konání různých typů společenských a kulturních akcí. Přímo v historickém centru Plzně se tu takřka denně konají koncerty, divadelní představení, plesy, večírky, filmové projekce, festivaly, přednášky, konference, školení nebo akce pro děti.
 
 
 

Jedinečné historické prostory s několika sály a salónky, kinem, bary a restaurací jsou vybaveny tak, aby splňovaly náročné požadavky na pořádání akcí.


 

Fotogalerie


 

Zajímavosti z historie

 
 

Vynálezce František Křižík se za svého pobytu v Plzni zasloužil o to, že Velký sál Měšťanské besedy měl od samého počátku elektrické osvětlení. Po rekonstrukci po něm byl pojmenován Křižíkův salónek, který vznikl z původního ateliéru amatérských výtvarníků.
Klostermannův salónek u Velkého sálu se původně jmenoval Malá dvorana. Ta byla poté přejmenovaná po spisovateli Karlu Klostermannovi, jehož oblíbeným místem byla kavárna Měšťanské besedy. Podle pamětníků tu sedával, balil si své cigarety a vypravoval o milované Šumavě, kde se odehrávají příběhy jeho venkovské prózy.
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zavítal do Měšťanské besedy 2. října 1921 poté, co se s premiérem, ministry a předsedou parlamentu zúčastnil položení základního kamene Masarykovy školy na Pražském předměstí a veřejného cvičení Dělnické tělovýchovné jednoty na dostihovém závodišti v dnešních Štruncových sadech. Při této příležitosti si nenechal ujít návštěvu Měšťanské besedy, která v té době slavila 20leté výročí svého fungování.
Český herec a spisovatel Miroslav Horníček na Měšťanskou besedu vzpomíná v jedné ze svých knih: „Ano, byl jsem chlapcem, kromě nedělí, kdy mne matka oblékala za hocha a vedla na promenádu. Tato se konala každou neděli dopoledne před budovou Měšťanské besedy a spočívala v pomalém obcházení záhonů, mezi nimiž stála vojenská hudba a hrála takové ty citové věci. Chodilo se pomalu, lidí přibývalo, zástup byl sevřený a hustý, nad květinami šuměly vodotrysky a nad hlavami se vznášela vášeň Lehárova jako růžový mrak plný voňavky.“