Místo pro kulturu i společenské akce
Jedinečné historické prostory s několika sály a salónky, kinem, bary a restaurací jsou vybaveny tak, aby splňovaly náročné požadavky na pořádání akcí.
Fotogalerie
Zajímavosti z historie
Vynálezce František Křižík se za svého pobytu v Plzni zasloužil o to, že Velký sál Měšťanské besedy měl od samého počátku elektrické osvětlení. Po rekonstrukci po něm byl pojmenován Křižíkův salónek, který vznikl z původního ateliéru amatérských výtvarníků.
Klostermannův salónek u Velkého sálu se původně jmenoval Malá dvorana. Ta byla poté přejmenovaná po spisovateli Karlu Klostermannovi, jehož oblíbeným místem byla kavárna Měšťanské besedy. Podle pamětníků tu sedával, balil si své cigarety a vypravoval o milované Šumavě, kde se odehrávají příběhy jeho venkovské prózy.
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zavítal do Měšťanské besedy 2. října 1921 poté, co se s premiérem, ministry a předsedou parlamentu zúčastnil položení základního kamene Masarykovy školy na Pražském předměstí a veřejného cvičení Dělnické tělovýchovné jednoty na dostihovém závodišti v dnešních Štruncových sadech. Při této příležitosti si nenechal ujít návštěvu Měšťanské besedy, která v té době slavila 20leté výročí svého fungování.
Český herec a spisovatel Miroslav Horníček na Měšťanskou besedu vzpomíná v jedné ze svých knih: „Ano, byl jsem chlapcem, kromě nedělí, kdy mne matka oblékala za hocha a vedla na promenádu. Tato se konala každou neděli dopoledne před budovou Měšťanské besedy a spočívala v pomalém obcházení záhonů, mezi nimiž stála vojenská hudba a hrála takové ty citové věci. Chodilo se pomalu, lidí přibývalo, zástup byl sevřený a hustý, nad květinami šuměly vodotrysky a nad hlavami se vznášela vášeň Lehárova jako růžový mrak plný voňavky.“