8. den války

Je přesně týden od začátku války na Ukrajině, ale osm kamer se nachází ne uprostřed válečného dění, nýbrž v Praze s představiteli ukrajinské diaspory. V Česku dlouho žijí a pracují, ale na své kořeny mají silné vazby. Ruské válečné tažení na jejich domovinu jim ze dne na den převrátí svět vzhůru nohama, a každý na novou situaci reaguje po svém.
Skrze displeje mobilních telefonů se na ně přitom průběžně valí hrůzné výjevy z jejich rodné země, a oni si tak doslova v přímém přenosu ověřují, že před dějinami utéct nejde.
Celovečerní dokumentární debut ukrajinské režisérky Oksany Moiseniuk vznikl během jediného dne, a přenáší nás do doby, na kterou jen tak nezapomeneme – do prvních dnů novodobé války v srdci Evropy.

Vyjádření režisérky:
„8.den války, vlastně, není o válce, ale o vlivu její začátků na ukrajinskou diasporu v Čechách. Ten nápad mě jako úder blesku zasáhl šestý den od ruské invaze, když jsem jako představitelka naší komunity byla nepřetržitě v kontaktu s dalšími Ukrajinci, dlouhodobě žijícími v ČR. Pořádali jsme humanitární sbírky, sháněli neprůstřelné vesty pro armádu a léčiva pro civilisty, vyzvedávali ukrajinské uprchlíky na hranicích, pomáhali jim s ubytováním a registrací atd. Na spánek nebyl čas… Veškerou hrůzu, strach a bezmoc z toho, co se děje v naší rodné zemi, jsme přetavili v konsolidaci sil a pomoc z českého týlu. A v jednu chvíli jsem si uvědomila, že žiju jako ve filmu a jako dokumentaristka prostě nemám právo to netočit!
Děj filmu se odehrává v České republice, ale takových Ukrajinců jsou v každém koutě světa tisíce. Ať ten dokument bude óda na ně. Na ty mé spoluobčany, kteří už dlouho žijí v zahraničí, ale jsou navždy propojení s Ukrajinou silnými a hlubokými kořeny.“